Müller Bohumil
Müller Bohumil
ve Zbirohu (okr. Rokycany)
v Praze
Představitel náboženské společnosti svědků Jehovových. Svědkem se stal pod vlivem rodiny roku 1933, od následujícího roku byl pracovníkem nové zřízeného československého ústředí církve (tzv. odbočky), od roku 1936 byl ve vedení československých svědků. Stal se jedním z prvních vězňů svědomí, když z náboženských důvodů roku 1937 odmítl nastoupit vojenskou službu; do roku 1939 byl kvůli tomu několikrát krátce vězněn. Po zákazu činnosti vedl společenství v ilegalitě, roku 1941 byl zatčen a převezen do koncentračního tábora Mauthausen. Do vedení československé odbočky se vrátil ihned po zahájení její práce na začátku roku 1946. Po komunistickém převratu byl od prosince 1948 ve vyšetřovací vazbě a po propuštění roku 1949 na nucených pracích v uhelném dole v Kladně. Propuštěn byl roku 1950, ale znovu zatčen roku 1952. Proces s ním a dalšími svědky Jehovovými probíhal roku 1953. Byl odsouzen k 18 letům vězení, propuštěn díky amnestii roku 1960. Od této doby spolupracoval s komunistickou Státní bezpečností. Až do samého závěru života byl koordinátorem (podzemního) československého zemského výboru svědků Jehovových, od roku 1957 s umírněnými postoji vůči komunistické moci. Roku 1979 se společně s Eduardem Sobičkou pokusili získat pro činnost svědků úřední souhlas; úřady ovládané komunisty ovšem legalizaci nepřipustily.