Maliarik Ján
Maliarik Ján
v Myjave (Slovensko)
v Brně
Mystik, theosof. Původně farář evangelické církve augsburského vyznání nejprve krátce v Nemcovcích a od roku 1901 ve Veľkých Levároch. Byl ovlivněn Theosofickou společností, esoterickou tradicí a indickou filosofií védanty, od roku 1908 veřejně přednášel především mezi theosofy ve Vídni, Budapešti i jinde. Po vypuknutí první světové války svolal světovou mírovou konferenci do Krakova a zaslal memoranda hlavám válčících států i papeži. Tyto jeho aktivity vyvrcholily v únoru roku 1916 akcí o přestávce představení Národního divadla v Praze, kdy vystoupil na jeviště s naléhavým mírovým prohlášením. Byl zatčen a obviněn z vlastizrady, avšak ještě před procesem u vojenského soudu byl hospitalizován (nakonec více než dva roky) a předčasně penzionován. Ve prospěch míru se angažoval i v období druhé světové války, kdy takto oslovil i Adolfa Hitlera. Často veřejně vystupoval v českých zemích a získal řadu českých žáků. Ve svých více než 50 literárních dílech, psaných osobitým stylem a v jedinečné grafické úpravě a podepsaných „Kňaz Ján Maliarik“, se pokoušel oslovit lidstvo a jeho představitele výzvami k míru, spolupráci, mravnosti, sociální spravedlnosti, vzdělávání, vegetariánství, péči o zdraví a podobně. Naléhavost apelů vyplývá z Maliarikova přesvědčení o jeho jedinečném postavení a poslání v současné etapě vývoje lidstva. Hlavním dílem je Celo-zemský univerzální stát (první část 1925, oba svazky až posmrtně 1997), dále např. Proč je Mezi Spisovateli, Umělci, Politiky, Státníky, Žurnalisty, atd. … Tolik Nevraživosti? (1927), Veľko-nočná epištola: vláde Slovákov a Čechov a všetkým ostatným vládám na zemi!! (1931) nebo Tri sto hriechov ľudských (1935); další díla jsou tvořena provoláními, korespondencí s ideovými spřízněnci či přednáškami, výjimkou je ale například nábožensko-filosofická novela Sirota kráľom (1919). Některá díla vydával ve světových jazycích, poslední tisk vydal v předvečer druhé světové války německy: Naléhavá výzva všemu pozemskému lidstvu, zvláště pak japonské vládě (1938). Maliarikova literární pozůstalost byla z iniciativy Otmara Doležala uspořádána a od padesátých let 20. století postupně vydávána samizdatem. V edici Knihovna celozemského univerzálního státu tak vyšlo téměř sto svazků. Ve svobodných poměrech po listopadu 1989 byla vydavatelská činnost zlegalizována v Kruhu žáků a přátel Jána Maliarika. Vedle Otmara Doležala měli na této činnosti hlavní podíl i Růžena Hermanová (*1951) a Vladimír Rychlík (1911–2006). Roku 2001 byla v Brně založena Společnost Jána Maliarika; vedou ji Otmar Doležal mladší (*1955) a Roman Veverka (*1975).
Literatura:
Otmar Doležal: Vítězství ducha nad hmotou. CAD Press, Bratislava 1990.