Medek Mikuláš
Medek Mikuláš
v Praze
v Praze
Malíř, syn generála a spisovatele Rudolfa Medka, bratr publicisty Ivana Medka, vnuk malíře Antonína Slavíčka (1870–1910). Studoval na Státní grafické škole (1942–44) a poté na Akademii výtvarných umění v Praze u Františka Muziky (1900–1974) a Ferdinanda Tichého (1896–1961). V roce 1949 byl z politických důvodů ze studia vyloučen. Svou uměleckou dráhu zahájil kolem roku 1945, postupně se zapojil do surrealistického okruhu (spolupráce s K. Teigem [1900–1951], V. Effenbergerem [1923–1986], L. Fárou [1925–1987] aj.). Většinu života byl ovšem z ideových důvodů izolován – měl dvě výstavy (1963 a 1965–66) a následně byl jeho přístup k veřejné tvorbě znovu omezen. Tvořil ve stylu informelu figurativní a abstraktní cykly; především „existenciální období“, „Vícevrstvé práce“ a série Desky Tvorců věží (1960–68) přitom reflektující duchovní úzkost a existenciální otázky. Experimentoval s kombinací podkladu (alabastr, křída) a syntetických barev (Industrol), vytvářel reliéfní struktury. Během svého života byl několikrát oceněn, např. Cena za malbu v Lignanu (1968), Státní cena ČSSR (1969), in memoriam Medaile Za zásluhy (1996).