Medek Rudolf
Medek Rudolf
v Hradci Králové
v Praze
Voják a spisovatel, člen římskokatolické církve. Vystudoval učitelský ústav v Hradci Králové a krátce působil jako učitel (1909–14). Za první světové války byl mobilizován do rakousko uherské armády, v prosinci 1915 však přeběhl na ruskou stranu a vstoupil do Československých legií v Rusku. Zúčastnil se bitvy u Zborova a dalších vojenských akcí, působil také jako redaktor legionářských tiskovin Československý voják a člen delegace vedení legií. Po válce se stal plukovníkem a v roce 1931 byl povýšen na brigádního generála. Ve dvacátých a třicátých letech vedl Památník odboje (později Památník osvobození) v Praze Žižkově, podporoval legionářskou obec a propagaci odboje. Publikoval básně Půlnoc bohů (1912), Prsten (1914), Lví srdce (1919), romány válečné tematiky (Ohnivý drak, Ostrov v bouři ad.) nebo dramatické dílo (Plukovník Švec, 1928). Získal britský DSO a francouzský řád Čestné legie, které po Mnichovu 1938 vrátil. Otec Ivana a Mikuláše Medků.
Literatura:
Jiří Fidler: Generálové legionáři. Jota, Brno 1999; Katya Kocourek: Čechoslovakista Rudolf Medek. Politický životopis. Mladá fronta, Praha 2011; Vratislav Preclík: Masaryk a legie. Masarykovo demokratické hnutí, Paris 2019.