Němcová Dana
Němcová Dana
v Mostě
v Praze
Politická aktivistka, členka římskokatolické církve. Rodným jménem Valtrová, manželka Jiřího Němce. Vystudovala psychologii na tehdejší Filosoficko-historické fakultě UK v Praze (1953–58), v rané dospělosti konvertovala k římskému katolicismu. V šedesátých letech se společně s manželem zapojila do hnutí koncilové obnovy, v následující dekádě vstoupili do disentu a podporovali undergroundové skupiny. Jejich byt v pražské Ječné ulici se stal jedním z center tohoto hnutí. Byla jednou z prvních signatářek Charty 77 a v letech 1978–79 spoluzakládala Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných. V roce 1979 strávila půl roku ve vazbě a poté byla odsouzena za údajné podvracení republiky podmínečně na dva roky. V lednu 1989 byla znovu zatčena jako mluvčí Charty během tzv. Palachova týdne. Po sametové revoluci působila jako poslankyně Federálního shromáždění (1990–92), angažovala se v charitativních a lidskoprávních aktivitách (předsedkyně Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové, členka Poradny pro uprchlíky aj.). Získala řadu ocenění, např. Pax Christi Peace Award (1990), Medaile Za zásluhy I. stupně (1998), Mitteleuropapreis (Rakousko, 2000), Cena Paměti národa (2013), Cena Arnošta Lustiga (2016), Čestné občanství Prahy (2010, 2021).