Němec Jiří
Němec Jiří
v Praze
v Praze
Římskokatolický filosof, manžel Dany Němcové. Pocházel z významné kulturně založené rodiny (vnuk nakladatele Františka Borového, 1874–1936). Po maturitě (1951) začal studovat medicínu, ale záhy přešel ke klinické psychologii na tehdejší Filosoficko-historické fakultě UK (absolv. 1958). Pracoval ve Foniatrické laboratoři 1. lékařské fakulty UK, současně se v šedesátých letech výrazně zapojil do obnovy římskokatolického intelektuálního života (účast na dislozích a marxisty, publicistika, Dílo koncilové obnovy). Byl redaktorem časopisu Tvář, překládal díla římskokatolických myslitelů. V období tzv. normalizace se společně s manželkou angažoval v disentu, jejich byt v pražské Ječné ulici se stal jedním z center kulturního undergroundu. V roce 1976 spoluzorganizoval petici za propuštění vězněných členů hudební skupiny The Plastic People of the Universe a stal se jedním z prvních signatářů Charty 77, následně spoluzakládal Výbor na ochranu nespravedlivě stíhaných (1978). Podílel se na vydávání samizdatové revue Vokno. V tomto období pracoval jako noční hlídač, v roce 1979 byl sedm měsíců vězněn. Pod tlakem Státní bezpečnosti v roce 1983 emigroval do Vídně, kde organizoval exilové vydání Patočkových spisů a publikoval v časopisech jako Paternoster. V roce 1990 vrátil do Prahy a vedl Ústav humanitních věd na 1. lékařské fakultě UK (od 1991), od roku 1993 působil i ve Filosofickém ústavu AV ČR. Autor práce Únos Európy (1994).
Literatura:
Robert Krumphanzl: „Bibliografie Jiřího Němce.“ Kritický sborník 18, 1999, 4, s. 63–94.