Pícha Mořic
Pícha Mořic
v Šebetově (okr. Blansko)
v Hradci Králové
Římskokatolický biskup. Patřil k řádu Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského. Studoval teologii a kanonické právo v Římě, kde v roce 1893 přijal kněžské svěcení. Doktorem bohosloví se stal na české Karlo-Ferdinandově univerzitě (ThDr. 1911). Jako duchovní působil na Karlovarsku, od roku 1897 jako ceremoniář, později tajemník pražských arcibiskupů a od roku 1912 kanovník svatovítské kapituly. Po roce 1917 zastával úřad kancléře konzistoře a generálního vikáře. Záhy byl povýšen na apoštolského protonotáře (1921) a roku 1931 jmenován biskupem královéhradeckým; biskupské svěcení přijal téhož roku. Ve vedení diecéze rozvíjel charitativní aktivity, obnovoval církevní památky a kladl důraz na liturgickou disciplinu. V roce 1950 byl nezákonně internován a až do své smrti vykonával úřad v silně omezených podmínkách. Podařilo se mu tajně vysvětit svého nástupce Karla Otčenáška (1950), který však mohl úřad převzít až po roce 1989.