Petráček Tomáš

Petráček Tomáš


v Hořicích (okr. Jičín)

Římskokatolický kněz, církevní historik. Po maturitě na gymnáziu v rodišti studoval historii a etnologii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy (1990–92, resp. 1996–99), kde následně absolvoval doktorské studium hospodářských a sociálních dějin (PhD. 2002). V letech 2000–02 studoval katolickou teologii na Katolické teologické fakultě UK, poté pokračoval ve studiích na univerzitě ve Fribourgu (ThLic. 2005). Doktorské studium teologie zakončil na Cyrilometodějské teologické fakultě University Palackého v Olomouci (ThD. 2008), habilitoval se roku 2012 v oboru českých dějin na Filosofické fakultě UK, v roce 2019 byl jmenován profesorem. Na Katolické teologické fakultě UK vyučoval církevní dějiny, v roce 2023 mu vedení fakulty oznámilo ukončení pracovního poměru, které vyvolalo řadu kontroverzí. V letech 2010–20 byl sídelním kanovníkem kapituly Všech svatých na Hradě pražském, z funkce byl odvolán po veřejném konfliktu s kardinálem Dominikem Dukou. Dlouhodobě působí jako akademický kaplan v Hradci Králové (od 2005), kde je také farním vikářem a kaplanem studentského společenství Salaš. Je vedoucím Katedry kulturních a náboženských studií na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové. V roce 2018 byl jmenován postulátorem blahořečení umučeného kněze Josefa Toufara. Badatelsky se zaměřuje na moderní církevní dějiny, vztah církve a společnosti, vývoj biblické exegeze a modernistickou krizi. Je členem redakční rady revue Salve. Autor publikací Fenomén darovaných lidí v českých zemích přemyslovské doby (2003), Bible a moderní kritika (2012), Sekularizace a katolicismus v českých zemích (2013), Církev, tradice, reforma (2016), Západ a jeho víra. 9,5 teze k dopadům Lutherovy reformy (2017). Celkem dosud publikoval jedenáct monografií, přes sto třicet vědeckých studií a článků, je také autorem množství publicistických článků a sérií na portálu Christnet (mj. cykly k II. vatikánskému koncilu, o vztahu církve a modernity či o cyrilometodějské misii) aj. Obdržel Stříbrnou medaili předsedy Senátu za vědu a víru (2021) a Cenu odvahy Nadačního fondu proti korupci.

Jitka Schlichtsová