Procházka Gustav Adolf
Procházka Gustav Adolf
v Kosmonosech (okr. Mladá Boleslav)
v Praze
Teolog a druhý biskup-patriarcha Církve československé (husitské). Absolvoval římskokatolický kněžský seminář v Litoměřicích, v roce 1895 byl vysvěcen na kněze. Působil jako kaplan ve Vysokém nad Jizerou, Lounech a Jenišovicích u Turnova, kde byl v roce 1912 ustanoven farářem. Angažoval se v hnutí katolické moderny a proreformně se (anonymně) vyjadřoval v deníku Národní listy. Byl členem skupiny Ohnisko a jedním ze zakladatelů Církve československé (husitské). V letech 1923–27 byl biskupem Východočeské diecéze této církve, v roce 1927 se stal jejím patriarchou (= nejvyšším představitelem). V této funkci inicioval vznik (státem neuznané) Vysoké školy bohovědné v roce 1932, v letech 1935–39 byl suplentem pro praktickou teologii na Husově čs. evangelické fakultě bohoslovecké. V roce 1934 obdržel čestný doktorát teologie v Chicagu. Jeho působení v církvi je však kvůli silné autokratičnosti hodnoceno rozporně. Po jeho smrti nebyla církvi umožněna volba nového patriarchy, jímž se teprve v roce 1946 stal František Kovář. Knižně vydal Křesťanský humanismus a Československá církev (1932), V boji za pravdu (1933) a Služebník všech (1942), známé jsou také jeho stati a úvahy publikované v Českém zápase či Náboženské revui CČS.
Literatura:
Ferdinand Prášek: Vznik Čsl. církve a patriarcha G. A. Procházka. Ústřední rada Církve československé, Praha 1932; Jaroslav Hrdlička: Život a dílo prof. Františka Kováře. Příběh patriarchy a učence. L. Marek, Brno 2007; Martin Chadima: Gustav Adolf Procházka. II. patriarcha Církve československé husitské a jeho doba. Královéhradecké diecéze CČSH, Hradec Králové 2019; Martin Jindra – Marcel Sladkowski (eds.): Biografický slovník Církve československé husitské. CČSH, Praha 2020, s. 421–424; Zdeněk R. Nešpor: Století národní církve. Duchovní hledání Církve československé (husitské). Academia, Praha 2024.