Qárún (Islam)

Qárún – záporná postava staroarabských legend, přítomná též v Koránu. Koranickému Qárúnovi odpovídá biblický Koré (Numeri 16,1). Jako Mojžíšův (Músá) protihráč představuje jistý archetyp zpychlého boháče, který byl za svou zpupnost po zásluze potrestán. Qárún se totiž ve své pýše začal domnívat, že obrovské bohatství a moc, jichž se mu dostalo, jsou jen jeho zásluhou, a nikoliv pouhým údělem, jenž mu byl Bohem (Alláh) jen „propůjčen“. Qárún se za trest propadl do země a Egypťané věří, že se tak stalo na místě dnešního Qárúnova jezera poblíž oázy Fajjúm. Qárún natrvalo vstoupil do arabských pořekadel a folklóru. V Koránu se tato postava objevuje celkem ve třech súrách 28, 29 a 40, např. ve verších 28:76–82: „Qárún byl jedním z lidu Mojžíšova, avšak vzpurně jednal s nimi, neboť jsme mu tolik pokladů dali, že klíče jeho těžké byly i pro houf lidí plných síly. A hle, pravil mu lid jeho: ‚Nejásej příliš, neboť Bůh nemá rád ty, kdož příliš jásají! Spíše usiluj pomocí toho, co ti Bůh daroval, o dosažení příbytku posledního! Nezapomínej na úděl svůj v životě pozemském a čiň dobré tak, jak Bůh učinil dobré tobě! A neusiluj o pohoršení na zemi, vždyť Bůh nemá rád ty, kdož pohoršení šíří!‘ Odpověděl: ‚Všeho toho se mi dostalo jen díky vědění mému vlastnímu!‘ Což nevěděl, že Bůh zahubil již před ním celá pokolení, jež mocnější byla než on silou a mohutnější bohatstvím? Ale hříšníci nebudou dotazováni na viny své! A vyšel k lidu svému s ozdobami svými; ti, kdož toužili po radovánkách života pozemského, zvolali: ‚Kéž bychom měli něco podobného tomu, čeho dostalo se Qárúnovi, nebo on věru vlastníkem je blahobytu nesmírného!‘ Naopak ti, jimž bylo dáno vědění, řekli: ‚Běda vám, odměna Boží je lepší pro toho, kdo uvěřil a zbožné skutky konal, však setkají se s ní toliko trpěliví.‘ A dali jsme pohltit zemí Qárúna i jeho dům a neměl družiny, jež by mu byla pomohla kromě Boha, a nebyl z těch, jimž pomoc by byla poskytnuta. A nazítří zrána ti, kdož včera ještě toužili na jeho místě být, zvolali: ‚Zdá se, že Bůh věru hojně uštědřuje obživu i odměřuje ji tomu ze služebníků Svých, komu chce. Kdyby nám byl Bůh neposkytl milost Svou, věru by nás byl dal pohltit zemí. Zdá se, že nevěřící vskutku nebudou blažení!‘“

Bronislav Ostřanský