Rejchrtová Noemi
Rejchrtová Noemi
v Praze
Církevní historička, dcera kazatele Církve bratrské Bohuslava Beneše, členka Českobratrské církve evangelické. Po maturitě na gymnáziu (1957) nesměla studovat a pracovala jako laborantka (1959–68), provdala se za faráře ČCE Luďka Rejchrta. Dálkově pak vystudovala historii na Filosofické fakultě UK (absolv. 1972, PhDr. 1973) a nastoupila jako odborná asistentka, resp. po habilitaci v roce 1984 jako docentka na Komenského evangelickou bohosloveckou fakultu. Věnovala se pozdnímu husitství, Jednotě bratrské a komeniologii, spolupracovala na publikačních podnicích Amedea Molnára (jemuž rovněž připravila sborník k šedesátinám Směřování, 1983). Samostatně se uplatnila jako editorka (Z korespondence Karla st. ze Žerotína, 1982; Antialkorán Václava Budovce z Budova, 1989) a autorka životopisné monografie Václava Budovce z Budova (1984), řadu kratších studií publikovala časopisecky a ve sbornících. Po Molnárově smrti v roce 1990 přešla do Historického ústavu Akademie věd, v roce 1993 se však na Evangelickou teologickou fakultu UK vrátila a v roce 1994 byla jmenována profesorkou. Publikačně se však omezila jen na kratší texty.
Literatura:
Pavel B. Kůrka – Jaroslav Pánek – Miloslav Polívka (eds.): Angelus Pacis. Sborník prací k poctě Noemi Rejchrtové. Historický ústav AV ČR, Praha 2008.