Sedmispáči (Islam)

Sedmispáči (též Lidé jeskyně, ahl al-kahf) – hrdinové jedné z předovýchodních legend, zmiňovaní též v Koránu. Sedmispáči patří mezi tzv. stěhující se legendy, tedy příběhy, jež nemají přesné místní ukotvení. Legenda o nich byla poprvé doložena u syrského autora Dionysia z Tell Mahré v 5. století. Je známa též pod názvem Sedm mladíků z Efesu. Podle tohoto podání se sedm mladíků (křesťanů) ukrylo v jeskyni, aby nemuseli obětovat pohanským modlám. Po zázračném spánku trvajícím 196 let se probudili za vlády císaře Theodosia, kdy již křesťanství bylo dávno státním náboženstvím a nemuseli se tedy obávat, že by je někdo pronásledoval pro jejich víru. Korán toto téma zmiňuje na jediném místě, a to v súře 18. nazvané Jeskyně (al-kahf): „Domníváš se, že lidé jeskyně a ar-Raqímu byli zázrakem jedním z Našich znamení? ... A hle, mladíci se do jeskyně uchýlili a pravili: ‚Pane náš, daruj nám od Sebe milosrdenství a připrav nám pro věc naši správné vedení!‘ A zakryli jsme uši jejich v jeskyni té během roků mnohých, potom jsme je vzkřísili, abychom poznali, která z obou stran lépe odhadne délku pobytu jejich. (...) A tak jsme je vzkřísili, aby se jeden druhého vyptávali. I pravil jeden z nich: ‚Jak dlouho jsme zde setrvali?‘ Odpověděli: ‚Setrvali jsme zde den či část dne jednoho.‘“

Bronislav Ostřanský