Souček Josef
Souček Josef
v Jestřabí Lhotě (okr. Kolín)
v Praze
Farář a synodní senior reformované církve, resp. později Českobratrské církve evangelické. Pocházel z reformované rolnické rodiny, studoval na gymnáziu v Kolíně, evangelickou teologii ve Vídni (absolv. 1889, během studií stáže v Lipsku, Erlangen, Belfastu, Edinburghu). Stal se vikářem reformované církve ve Velimi (1889–91), Daňkovicích (1891–95) a v Praze u Klimenta (1895–97), kde zůstal působit i jako farář (1897–1932). V listopadu 1903 předsedal prvnímu společnému sjezdu českých luteránů a reformovaných, i v dalších letech byl jedním z hlavních podporovatelů unie evangelických církví na národním základě. Po jejím vzniku v podobě ČCE byl v roce 1918 zvolen synodním seniorem (= nejvyšším představitelem církve), jímž zůstal až do své smrti. Organizačně zakotvil i nejdůležitější ekonomický podnik ČCE, nakladatelství Kalich. V praktických ekumenických snahách pokračoval i po vzniku ČCE, podílel se na založení Svazu evangelických církví ČSR (1928) a stal se jeho předsedou. V roce 1927 obdržel čestný doktorát Husovy čs. evangelické bohoslovecké fakulty, 1933 teologické fakulty v St. Andrews. Jeho synem byl teolog Josef Bohumil Souček.
Literatura:
Bohumil Valeš: „Náš první synodní senior. Vzpomínky k 20. výročí jeho úmrtí.“ Evangelický kalendář 1958, s. 47–63.