Souček Josef Bohumil
Souček Josef Bohumil
v Praze
v Praze
Farář a teolog Českobratrské církve evangelické. Syn reformovaného faráře a prvního synodního seniora ČCE Josefa Součka. Po maturitě na pražském Akademickém gymnáziu (1921) studoval historii a geografii na Filosofické fakultě UK (studium nedokončil) a teologii na Husově čs. evangelické bohoslovecké fakultě (absolv. 1926, během studia stáže v Basileji, Paříži a Aberdeenu), kde později získal i doktorát (ThDr. 1930). Krátce působil jako úředník Synodní rady ČCE (1926), pak se stal vikářem v Hořicích (1926–27) a Krabčicích (1927–28), kde zůstal i jako farář (1928–30). V letech 1930–45 byl tajemníkem Synodní rady, zároveň se v roce 1933 habilitoval z novozákonní vědy na Husově fakultě a začal tam přednášet. Po uzavření českých vysokých škol učil v neformálních kurzech Synodní rady. V roce 1946 byl se zpětnou platností k roku 1940 jmenován mimořádným a v roce 1948 řádným profesorem Nového zákona na Husově fakultě. Přešel na Komenského evangelickou bohosloveckou fakultu, kde se stal vedoucím biblické katedry, a zůstal vyučovat až do smrti, v letech 1966–70 byl děkanem fakulty. V letech 1945–50 předsedal Akademické YMCA, 1946–48 byl redaktorem obnovené Křesťanské revue, od roku 1954 časopisu Český bratr. V meziválečném období část svého díla věnoval praktickým otázkám moderního náboženského života (K zákonu a svědectví, 1935; Mladý evangelík a veřejný život, 1936), brzy se však orientoval spíše na novozákonní biblistiku (Bláznovství kříže, čsp. 1932; Epištola Pavlova Filipským, 1937; První epištola Pavlova Korintským, 1940; Epištola Pavlova Kolosenským, 1947; Spravedlnost boží, 1947; Utrpení Páně podle evangelií, 1951; Dělná víra a živá naděje, 1968), ústící do systematické teologie (Víra a svět, 1948; Theologie apoštola Pavla, 1976; Slovo – člověk – svět, 1982; další posthumní výbory), zároveň spolu s Milošem Bičem vedl práci na třídílné Biblické konkordanci (1961–67), sestavil Řecko-český slovník k Novému zákonu (1961) a do své smrti vedl novozákonní skupinu překladatelů Bible. Jako významný Hromádkův žák editoval jeho první sborník (O svrchovanost víry, 1959). V roce 1960 obdržel čestný doktorát v Basileji, v roce 1969 v Aberdeenu. Jeho dcerou je evangelická publicistka Lydie Roskovcová.
Literatura:
Petr Pokorný: „Theologické dílo J. B. Součka.“ Křesťanská revue 39, 1972, s. 109–117; Martin Rohrkrämer (ed.): Freundschaft im Widerspruch. Die Briefwechsel zwichsen Karl Barth, Josef L. Hromádka und Josef B Souček 1935–1968. Theologischer Vg., Zürich 1995.