Steinová, Edith (JKI-K)
Steinová, Edith (1891-1942) Něm. filosofka žid. původu, nar. ve Vratislavi (Wrocław). Zprvu ateistka konvertovala 1922 k římkat. církvi; 1921-1931 učila v dominikánském klášteře sv. Magdalény ve Speyru, 1932-1933 v Ústavu pro věd. pedagogiku v Münsteru. Zájem o novoscholastiku a novotomismus ji zprvu vedl k filosofii Tomáše Akvinského (1929 přeložila jeho spis De veritate). Těžiště její práce ale spočívalo v pokusu o přenesení Husserlovy fenomenologické metody na analýzu dvou forem novotomisticky vymezeného bytí: věčného bytí čili božského základu světa, a konečného bytí, tj. lidského života. V říjnu 1933 vstoupila do karmelitánského řádu v Kolíně n. R. a přijala řeholní jméno Terezie Benedikta od Kříže. Před nacismem nalezla azyl v holandském klášteře v Echtu, po okupaci země však nacistické úřady zatkly všechny holandské katolíky žid. původu a S. byla transportována do Osvětimi, kde zahynula. Janem Pavlem II. byla 1987 beatifikována. Hl. dílo: Endliches und ewiges Sein. Versuch eines Aufstiegs zum Sinn des Seins, 1950.