Tibet:Tibet
Více o Slovníku tibetského náboženství a mytologie
Autorem Malé encyklopedie tibetského náboženství a mytologie, vydané roku 2009, je prof. PhDr. Josef Kolmaš, CSc., přední český sinolog a tibetolog. Profesor Kolmaš se stal v 50. letech 20. století prvním badatelem z Československa, který získal možnost systematicky studovat tibetštinu v Pekingu, podniknout cesty do Tibetu a navštívit významná centra tibetských studií v Čcheng-tu a Lan-čou. Významně se zasloužil také o získání a převoz kompletního vydání tibetského buddhistického kánonu Kandžuru a Tandžuru do Prahy. Tento soubor, ručně tištěný v klášteře Derge z dřevěných matric pocházejících z poloviny 18. století, je dnes uložen v knihovně Orientálního ústavu Akademie věd ČR, kde Kolmaš po mnoho let působil a v letech 1994–2002 zastával funkci ředitele. Svou rozsáhlou vědeckou a překladatelskou činností zásadním způsobem přispěl k hlubšímu poznání dějin a kultury Tibetu a významně obohatil povědomí československé společnosti o tibetském náboženství a civilizaci.
Slovník je koncipován především jako soubor abecedně uspořádaných encyklopedických hesel, která se vztahují k náboženským konceptům, božstvům a dalším kulturním fenoménům, které jsou pro Tibet charakteristické. Kolmašovo dílo v čase publikace představilo v českém prostředí metodologicky inovativní přístup, jenž se odlišoval od dosavadní tradice. Autor totiž zvolil řešení, v jehož rámci je terminologie, jejíž kořeny sahají často do indického kulturního kontextu a která byla v odborné i popularizační literatuře tradičně uváděna v sanskrtských podobách, systematicky překlápěna do podoby tibetské. V jednotlivých heslech se proto primárně objevují tibetské názvy božstev, jevů a náboženských kategorií, zatímco jejich sanskrtské ekvivalenty jsou uváděny sekundárně. Tento postup, který byl v době vzniku slovníku v českém akademickém prostředí ojedinělý, vedl zároveň k tomu, že sanskrtské podoby termínů ve slovníku figurují pouze jako tzv. „hluchá“ hesla – tedy odkazy, které čtenáře směrují k jejich tibetským protějškům.
Výslovnost tibetštiny se v mnoha ohledech podstatně liší od její psané podoby, a proto se v evropských jazycích vedle transliterace postupně ustálil také způsob zápisu, který reflektuje skutečnou výslovnost slov. Tento princip uplatnil ve svém díle i Kolmaš, jenž hesla svého slovníku uspořádal primárně podle abecedy v české transkripci tibetštiny. Tuto transkripci sám zavedl a důsledně ji používal jak ve vědeckých, tak v popularizačních pracích, přičemž její výhodou je, že odpovídá fonetickým zásadám českého jazyka, čímž činí text přístupnějším českému čtenáři. Za transkribovanou podobou bylo v knižním vydání uváděno kurzívou v závorce i heslo v české transliteraci. Tato transliterace se však neshoduje s mezinárodně uznávaným systémem, jenž se postupně v tibetanistice stal standardem. V online verzi slovníku proto byla původní Kolmašova transliterace revidována a sjednocena s mezinárodně používanou normou, aby byla zajištěna kompatibilita s odbornou literaturou i snadná vyhledatelnost jednotlivých hesel v zahraničních encyklopediích, slovnících a digitálních databázích.
Úpravy provedené v transliteraci tibetštiny, tedy v podobě, která následuje za hlavním heslem v závorkách a kurzívou, jsou následující:
- ča → ca
- čha → cha
- dža → ja
- ňa → nya
- ca → tsa
- ccha → tsha
- ža → zha
- ja → ya
- ša → sha
V online verzi slovníku jsme dále upustili od užívání spojovníků, jimiž Kolmaš tradičně odděloval jednotlivé slabiky tibetských slov, neboť tato praxe již dnes není běžná a spojovník je ve většině současných prací nahrazován mezerou.
Knižní vydání dále obsahuje kratší úvodní kapitolu popisující podoby a rozšíření tibetského buddhismu a také seznam významnějších akademických a univerzitních středisek tibetských studií i center praktikování tibetského buddhismu ve světě. Tato část však nebyla do online verze převzata, neboť seznam již neodpovídá současnému stavu a dnes lze podobné, průběžně se měnící informace snadno vyhledat prostřednictvím aktuálních online zdrojů.
Linda Szabóová & Jarmila Ptáčková