Verner Samuel
Verner Samuel
v Novém Městě nad Metují (okr. Náchod)
v Praze
Spisovatel, člen Jednoty českobratrské, resp. později Církve bratrské. Příležitostně uváděn i jako Samuel Werner, ve svých literárních pracích užíval pseudonym Jozef Tkadlec. Pocházel z chudé rodiny hlásící se ke Svobodné reformované církvi, jeho bratrem byl farář ČCE Jan Amos Verner (1909–1962). Maturoval na gymnáziu v Českých Budějovicích (1915), pak studoval filologii a filosofii na Filosofické fakultě Karlo-Ferdinandovy / Karlovy univerzity (PhDr. 1925), v letech 1926–27 absolvoval Státní knihovnickou školu. V letech 1920–45 byl knihovníkem předsednictva vlády, 1945–53 odborovým radou na ministerstvu informací (zároveň přitom v letech 1947–50 přednášel na církevním Biblickém ústavu v Kutné Hoře), 1953–56 vedoucím oddělení dokumentace na ministerstvu kultury, 1957–58 vedoucím oddělení retrospektivní bibliografie ve Státní (dnes Národní) knihovně. Ve druhém desetiletí 20. století se stal členem salonu spisovatelky Růženy Svobodové (1868–1920), kde se seznámil s řadou literátů a začal časopisecky publikovat. Postupně však stále víc inklinoval k symbolické náboženské tvorbě – psal básně (časopisecky ve většině dobových evangelických periodik, knižně jen Zahrada v září, 1928; Dalekým i blízkým, 1941; Poutník, jenž se vrací, 1942; příp. jako bibliofilie) a duchovní písně (zařazené do Křesťanského kancionálu, Evangelického zpěvníku aj.), překládal (hojně zejm. R. M. Rilke). Časopisecky publikoval i recenze a literárněhistorické texty, výrazně přispěl k recepci nábožensky mu blízkého spisovatele Miroslava Hanuše.
Literatura:
Jan Štěpán (ed.): Poutník Jozef Tkadlec. Život a dílo. Praha 1998.