Janeček Jaroslav Immanuel
(přesměrováno z Wiesner Emil)
Janeček Jaroslav Immanuel
v Pardubicích
v Praze
Mystik, duchovní swedenborgiánské Nové církve. Jako redaktor, překladatel a spisovatel někdy užíval pseudonym Emil Wiesner. Zpočátku byl ovlivněn spiritismem a tzv. Novým myšlením, založil a redigoval časopisy Hvězda záhrobní (1894–97) a Nové slunce: časopis pro psychická studia a harmonický vývoj (1903–07). V této době také napsal knihu Před branou vyšších světů: psychické síly člověka (1903) nebo „okkultní novelu“ Volání k břehům věčnosti (1908), psal ale i básně a pohádky. Postupně se přikláněl k myšlenkám švédského mystika Emanuela Swedenborga (1688–1772). České veřejnosti ho představil překladem jeho knihy Nebe a peklo (1912) a spisem Emanuel Swedenborg, apoštol nového křesťanství (1912). Pro šíření Swedenborgova učení také založil a vedl Nový Jeruzalém, časopis pro šíření zásad nového křesťanství (uložených ve spisech Emanuela Swedenborga), který vycházel v letech 1911–1941 (od roku 1926 pod názvem Svedenborská revue Nový Jeruzalém). Janeček též založil a redigoval edici Náboženství a život, v níž vydával Swedenborgovy spisy a výtahy z jeho děl, a v roce 1919 inicioval vznik (státem neuznané) Nové církve křesťanské (též Nové církve Páně), která ovšem sdružovala po celou dobu existence jen několik málo desítek věřících. Roku 1950 donutily komunistické úřady Novou církev splynout s Náboženskou společností československých unitářů. Skupinka swedenborgiánů i po Janečkově smrti dobu socialismu ilegálně přežívala (Jan Samuel Mařík) a ve svobodných poměrech byl roku 1990 časopis Nový Jeruzalém nakrátko obnoven.