al-Aš‘arí, Abú'l-Hasan Alí Ibn Ismá‘íl (JKI-I)

al-Aš‘arí, Abú'l-Hasan Alí Ibn Ismá‘íl (873-935) Islám. myslitel, potomek Prorokova druha Abú Músy al-Aš‘arího, zakl. teol. školy aš‘aríja. Vyšel z mu‘tazily, s níž ho seznámil baserský mu‘tazilita al-Džubbá‘í (z. 915). Od něj se však 912 odvrátil a začal racionalistickou školu kritizovat a odmítat na základě argumentů koránu a tradic. Určité racionální postupy v argumentaci si ale podržel. Uznal existenci božích atributů, věčnost (nestvořenost) koránu a předurčenost lidských skutků v duchu názorů tradicionalistů, především hanbalovců (mazhab, právní věda). Přijal predestinační tezi, avšak tvrdil, že člověk „se zmocňuje“ svého skutku ve chvíli, kdy ho vykonává, a tím se za něj stává odpovědným. Hl. díla: Kitáb al-lumá (Kniha iluminací), Makálát al-islámíjín (Články o islám. zásadách), Ibána (Vyznání víry).

Zdeněk Müller