anatéma (JKI-K)

anatéma (z řec. anathema – to, co je vystaveno, obětováno bohům) V Novém zákoně se řec. termín „anathema estó“ (lat. anathema sit – budiž proklet) objevuje v Ga 1, 8; 1K 16, 22; 1K 12, 3 a Ř 3. Odtud se vyvinula formule círk. klatby (interdikt), která většinou provází exkomunikaci.