edikt milánský (JKI-K)
edikt milánský Společné prohlášení císařů Konstantina I. Velikého a Licinia kladené 313 do Milána, jímž byla zaručena neohraničená náb. svoboda. Křesťanství bylo zrovnoprávněno s ostatními kulty a tolerováno. E.m. nebyl v pravém slova smyslu ediktem a ani nebyl vydán v Miláně. Je dochován v rozličných podobách, jako např. u Lactantia (z. po 317) v díle De mortibus persecutorum (O smrtích pronásledovatelů, XLVIII) nebo u Eusebia z Kaisareje v díle Ekklésiastiké historia (Dějiny církve).