filioque (JKI-K)
filioque (lat. „i ze Syna“) Součást nikajsko-konstantinovského vyznání víry, která se stala jednou z příčin teol. sporu mezi řím. církví a Konstantinopolí. Zatímco pravoslaví trinitární dogma (Trojice) vysvětluje tak, že Duch sv. vychází z Otce skrze Syna (a Patre per Filium), podle f. Duch sv. vychází z jednoho zdroje, z Boha Otce i Syna. Tento poměrně pozdní dodatek, formulovaný ve Španělsku 6. stol. a uznaný záp. církví kol. 1000, vyústil 1054 v tzv. vých. schizma.