jurodiví (JKI-K)
jurodiví (řec. saloi – příboj, neklid) V pravosl. církvi poměrně rozšířená a populární forma individuální zbožnosti a askeze, „blázni pro Krista“ (1K 4, 10). J. se dobrovolně zříkali pozemských blah, zároveň nerespektovali platná společenská pravidla a konvence a kritizovali nositele moci. Současníci je považovali za blázny, nebyli však pronásledováni a těšili se velké úctě. Mezi nejznámější j. patří v Byzanci Simeon (6. stol.) a Ondřej Cařihradský (10. stol.), v Rusku Prokopij Ustjužský, Ivan Rostovský a především Vasilij Blažený.