magid (JKI-J)
magid (pl. magidim; hebr. vypravěč) Potulný kazatel, především ve vých. Evropě v 16.-19. století. M. putovali od obce k obci a vydělávali si na obživu kázáním. Aby obstáli v konkurenci s rabíny, snažili se neustále zdokonalovat své řečnické umění. Jejich kázání obsahovala poučné i zábavné prvky. Proto také byli otevřeni všem novým myšlenkám a patřili k těm, kdo mezi východoevrop. Židy rozšiřovali myšlenky kabaly. Přispěli také ke vzniku lidové literatury, která později ztratila náb. obsah. Někteří m. nabyli proslulosti, např. Dov Beer z Meziriče, zvaný Velký Magid, jehož kázání byla vydána tiskem.