pietismus (JKI-K)
pietismus (z lat. pius – zbožný) Náb. probuzenecké hnutí v něm. luterské církvi (luterství), které v 17. stol. uvedl v život Philip Jacob Spener (1635-1705) jako odpověď na umrtvující oficiální protestantismus, který kladl hl. důraz na dodržování dogmatického pravověří (ortodoxie luterská). Ph. J. Spener zval k sobě do domu věřící nespokojené s dosavadní círk. praxí a v knížce Pia desideria (Zbožná přání,1675) formuloval písemně šest požadavků. Hnutí se vyvinulo z domácích modlitebních kroužků (collegia pietatis) zdůrazňujících význam modlitby a čtení bible, ale i praktickou pomoc potřebným (praxis pietatis – zbožné činy); příslušníci zdůrazňovali všeobecné kněžství, aniž se chtěli odtrhnout od církve. Hnutí se rychle šířilo a v Paulu Gerhardtovi (1607-1676) získalo skladatele hymnů, které k tomu velmi přispěly. Střediskem p. byla univerzita v Halle, zal. 1694 Bedřichem III., kde působila řada mladších teologů (A. H. Francke) i jejich žáků (N. L. Zinzendorf), jejichž prostřednictvím p. pevně zakotvil v Německu a pronikl i do zámoří, kde ovlivnil řadu církví, např. metodisty.