presbyterium (JKI-K)
presbyterium (z řec. presbyteros – starší; kněžiště) 1. Část římkat. kostela, v níž je umístěn oltář. Toto místo je vyhrazeno kněžím a asistenci a nazývá se také (zvl. v katedrálních a klášterních kostelích) chór. P. bývá o několik stupňů vyvýšeno nad chrámovou podlahu, aby věřící bohoslužbu lépe viděli. Nad p. bývá malá věžička „sanktusník“, protože je na ní umístěn zvonek, jímž se při mši svaté zvonívalo (při opakování slova Sanctus – svatý). Mezi p. a chrámových prostorem bývá klenutý („vítězný“) oblouk a nízká mřížka. V pravosl. církvi plní funkci kněžiště oltář. 2. Kněžstvo lokální církve (diecéze).