rosekruciáni (JKI-K)
rosekruciáni (Rosae Crucis) Kř. mysterijní společenství působící mimo institucionální círk. struktury. Vzniklo na počátku novověku a mělo výrazné sociální a etické cíle: Vybudovat světské sdružení vědců a dalších myslitelů, usměrnit snahy k odstranění zla ze všech oborů lidské působnosti a vědění i kulturu podřídit rozsáhlé sociální nápravě. Každý člověk se měl vzdělávat a usilovat o získání moudrosti, tou se duševně i tělesně proměnit a podílet se na zásadní reformě světa. Klasickým dílem r. se stal spis Jana Valentina Andreae Alchymická svatba Christiana Rosenkreutze. V čes. zemích byli mnozí r. na dvoře Rudolfa II., např. Tycho de Brahe, J. Kepler, Tadeáš Hájek z Hájku, Jan Jesenius. Do společenství byl 1628 přijat rovněž J. A. Komenský, jehož Labyrint světa a ráj srdce (1623) a zejm. Obecná porada o nápravě věcí lidských mají zřetelné rosekruciánské rysy. Církev proti r. vystupovala, jezuité dokonce zakládali kat. sdružení r., aby dosáhli vnitřního rozkladu. Odznakem r. byla zlatá růže na kříži s monogramem R.C., připevněná na modré stuze (růže znamená tajemství a mlčenlivost, kříž věčnost a nekonečnost). V současnosti zájem o mysterijní r. znovu oživuje.