sefíra (JKI-J)

sefíra (hebr. sfira, pl. sfirot – počítání, z hebr. slovesa safar – počítat; druhotně též spojováno s řec. sfaira – koule, kruh) Podle kabaly boží síla stvoření a udržování řádu světa. Nejstarším dokladem použití tohoto termínu je Sefer jecira (Kniha stvoření), v níž znamenal 10 pračísel a 10 dimenzí světa. Později se význam rozšířil a s. začaly označovat 10 stupňů božích emanací (Ejn sof). Graficky jsou znázorňovány pomocí tzv. sefirotického stromu nebo v podobě postavy Adama kadmona.

Bedřich Nosek

Znázornění desíti sefír v německém vydání knihy Zohar (1932). Shora sefíry Keter (Koruna), Chochma (Moudrost), Bina (Inteligence), Chesed (Milost), Pechad (Strach, Respekt), Rachamim (Milosrdenství), Necach (Trvání, Věčnost), Hod (Vznešenost), Jesod (Základ), Malchut (Království)