svajamprakáša (Buddh)
svajamprakáša [svayaṃprakāśa] – doslovně „sebeosvětlení“; podle sautrántiků a vidžňánavádinů naše vnímání, poznání, uvědomění a vědění „se osvětluje samo“, zrovna jako planoucí kahan nepotřebuje ke svému osvětlení jiný zdroj světla. S tímto názorem nesouhlasily především školy sarvástiváda a madhjamaka.