věčnost (JKI-K)
věčnost V náb. a metafyzickém smyslu pojem pro označení způsobu, kterým trvají nadpřirozená jsoucna, síly, bohové, v protikladu k nenaplněné, konečné a času podřízené existenci člověka. Prostřednictvím náb. představ o posmrtném podílu na boží v. se ovšem tento pojem týká i člověka. Kř. pojetí se opírá o augustinovskou (Augustinus Aurelius) tradici (založenou na Boëthiově klasické definici v.) a striktně odděluje v. od časoprostorových schémat; nevykládá ji jako nekonečnost času, ale jako plné, dokonale přítomné, nenastávající a nepomíjející bytí.
Viz též: čas (JKI-J), čas (JKI-I)