vidžňána (Buddh): Porovnání verzí

imported>ZRN
(přidán Slovník buddhismu)
 
imported>ZRN
(přidán Slovník buddhismu)
 
(Žádný rozdíl)

Aktuální verze z 24. 10. 2024, 18:40

vidžňána [vijñāna], pál. viňňána [viññāna] – vědomí, vědomosti, které vedou k uvědomování; vlastně šest druhů vědomí podle pěti smyslů a mysli projevujících se stykem (san. sparša, pál. phassa) smyslového orgánu a vnímatelného objektu. Vidžňána je jedna ze složek bytosti (san. skandha, pál. khandha), třetí článek příčinně podmíněného vznikání (san. pratítjasamutpáda, pál. patiččasamuppáda), jeden ze šesti praprvků (dhátu2), patří také mezi deset celkově spjatých jednotlivin (san. krtsna, krtsnájatana, pál. kasina) a mezi čtyři živiny (áhára). Vidžňána je ústřední psychický orgán – intelekt. Vědomí závisí na svém hmotném substrátu, to jest na vnímavém těle, na jeho hmotě a vnímavosti. Je to vědomí pěti smyslů a mysli (san. šadájatana, pál. salájatana) a „živí se“ prožitky vnímavého těla, takže „výživa vědomí“ (san. vidžňánáhára, pál. viňňánáhára), jež je vlastně vědomí samo, je příčinou a podmínkou budoucího vzniku dalšího znovuzrození, a protože je nesetrvalé a pomíjivé zároveň s vnímavým tělem, nemůže být nikterak považováno za věčnou duši (san. átman, pál. attan) ani s ní být ztotožňováno.

Vladimír Miltner