muezin (JKI-I)

muezin (zkomolenina arab. mu‘azzin) Nižší duchovenská hodnost, absolvent madrasy nebo jiného islám. učiliště, znalec koránu a právní vědy, který svolává věřící do mešity k modlitbě. Podle tradice zkoušel Muhammad různé způsoby oznamování časů pěti modliteb (zapalování ohně, troubení na roh, údery do dřevěného gongu). Nakonec se rozhodl, že k ní bude svolávat člověk – nejzbožnější z jeho stoupenců. Prvním m. byl etiopský otrok Bilál Ibn Rabah. Minarety, z nichž se svolávání (azán) provádí, se poprvé objevily až v umajjovském období. Text azánu je (s drobnými odchylkami podle mazhabu) fixní a recituje se zpěvným hlasem zásadně v arabštině (i v nearab. oblastech): Alláhu akbar (2x) – ašhadu anna lá iláha illá‘lláh (2x) – ašhadu anna Muhammadan rasúlu‘lláh (2x) – hajja ala‘s-salát (2x) – hajja ala‘l-faláh (2x) – Alláhu akbar (2x) – lá iláha illá ‘lláh; Alláh je převeliký – Vyznávám, že není božstva kromě Boha – vyznávám, že Muhammad je posel boží – vzhůru k modlitbě – vzhůru k dobrému činu – Alláh je veliký – není božstva kromě Boha.

Miloš Mendel