targum (JKI-J): Porovnání verzí
imported>ZRN (import JKI a Hind) |
imported>ZRN (odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla) |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<span id="entry">targum</span> (hebr. překlad) Pův. jakýkoliv překlad, avšak již v talmudické době se podle pojetí [[rabín (JKI-J)|rabínů]] tímto termínem obvykle označoval překlad bibl. textu do [[aramejština (JKI-J)|aramejštiny]]. Když se aramejština stala hovorovým a spisovným jazykem záp. oblastí Per. říše, vyvstala nutnost překládat hebr. pasáže [[bible (JKI-J)|bible]] určené pro veřejné předčítání v [[synagoga (JKI-J)|synagoze]]. Takto vznikaly různé t., které nebyly doslovným překladem, ale často obsahovaly i doplňky a výklady příslušných bibl. textů. Tím se blíží charakteru [[midraš (JKI-J)|midrašů]], s nimiž mají společný původ v synagoze. Aramejské t. byly brzy písemně zachyceny a podle dochovaných textů je lze rozdělit do dvou skupin, z nichž jedna představuje starý tzv. palestinský t. a druhá oficiální t., které byly sestaveny v konečné verzi v [[Babylónie (JKI-J)|Babylónii]] v 5. stol. První skupina je doložena zlomky z [[Kumrán (JKI-J)|Kumránu]], v tzv. Targum Jerušalmi II, ve fragmentech z káhirské [[geniza (JKI-J)|genizy]] a v t. Pseudo-Jonatan ben Uzi’el nebo Targum Jerušalmi I. Ke druhé skupině patří t. Onkelos (Onkulus) k [[Tóra (JKI-J)|Tóře]] a t. Jonatan k [[prorok (JKI-J)|Prorokům]]. Jednalo se o oficiální t., revidované podle hebr. textu a zbavené midrašických přídavků, které měly nahradit ostatní neoficiální t. Aram. překlady, podobně jako i překlady do řečtiny, syrštiny a latiny, představují důležité prameny pro bibl. [[exegeze (JKI-J)|exegezi]]. |
<span id="entry">targum</span> (hebr. překlad) Pův. jakýkoliv překlad, avšak již v talmudické době se podle pojetí [[rabín (JKI-J)|rabínů]] tímto termínem obvykle označoval překlad bibl. textu do [[aramejština (JKI-J)|aramejštiny]]. Když se aramejština stala hovorovým a spisovným jazykem záp. oblastí Per. říše, vyvstala nutnost překládat hebr. pasáže [[bible (JKI-J)|bible]] určené pro veřejné předčítání v [[synagoga (JKI-J)|synagoze]]. Takto vznikaly různé t., které nebyly doslovným překladem, ale často obsahovaly i doplňky a výklady příslušných bibl. textů. Tím se blíží charakteru [[midraš (JKI-J)|midrašů]], s nimiž mají společný původ v synagoze. Aramejské t. byly brzy písemně zachyceny a podle dochovaných textů je lze rozdělit do dvou skupin, z nichž jedna představuje starý tzv. palestinský t. a druhá oficiální t., které byly sestaveny v konečné verzi v [[Babylónie (JKI-J)|Babylónii]] v 5. stol. První skupina je doložena zlomky z [[Kumrán (JKI-J)|Kumránu]], v tzv. Targum Jerušalmi II, ve fragmentech z káhirské [[geniza (JKI-J)|genizy]] a v t. Pseudo-Jonatan ben Uzi’el nebo Targum Jerušalmi I. Ke druhé skupině patří t. Onkelos (Onkulus) k [[Tóra (JKI-J)|Tóře]] a t. Jonatan k [[prorok (JKI-J)|Prorokům]]. Jednalo se o oficiální t., revidované podle hebr. textu a zbavené midrašických přídavků, které měly nahradit ostatní neoficiální t. Aram. překlady, podobně jako i překlady do řečtiny, syrštiny a latiny, představují důležité prameny pro bibl. [[exegeze (JKI-J)|exegezi]]. |
||
| − | |||
| − | <span class="section_title">Viz též:</span> [[překlad koránu (JKI-I)|překlad koránu (JKI-I)]] |
||
''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br /> |
||
| + | |||
| + | <span class="section_title">Viz též:</span> [[překlad koránu (JKI-I)|překlad koránu (JKI-I)]] |
||
[[Kategorie:Aut: Nosek Bedřich]] |
[[Kategorie:Aut: Nosek Bedřich]] |
||
[[Kategorie:JKI/Judaismus]] |
[[Kategorie:JKI/Judaismus]] |
||
Aktuální verze z 14. 11. 2024, 22:37
targum (hebr. překlad) Pův. jakýkoliv překlad, avšak již v talmudické době se podle pojetí rabínů tímto termínem obvykle označoval překlad bibl. textu do aramejštiny. Když se aramejština stala hovorovým a spisovným jazykem záp. oblastí Per. říše, vyvstala nutnost překládat hebr. pasáže bible určené pro veřejné předčítání v synagoze. Takto vznikaly různé t., které nebyly doslovným překladem, ale často obsahovaly i doplňky a výklady příslušných bibl. textů. Tím se blíží charakteru midrašů, s nimiž mají společný původ v synagoze. Aramejské t. byly brzy písemně zachyceny a podle dochovaných textů je lze rozdělit do dvou skupin, z nichž jedna představuje starý tzv. palestinský t. a druhá oficiální t., které byly sestaveny v konečné verzi v Babylónii v 5. stol. První skupina je doložena zlomky z Kumránu, v tzv. Targum Jerušalmi II, ve fragmentech z káhirské genizy a v t. Pseudo-Jonatan ben Uzi’el nebo Targum Jerušalmi I. Ke druhé skupině patří t. Onkelos (Onkulus) k Tóře a t. Jonatan k Prorokům. Jednalo se o oficiální t., revidované podle hebr. textu a zbavené midrašických přídavků, které měly nahradit ostatní neoficiální t. Aram. překlady, podobně jako i překlady do řečtiny, syrštiny a latiny, představují důležité prameny pro bibl. exegezi.
Viz též: překlad koránu (JKI-I)