sekularizace (JKI-K): Porovnání verzí

imported>ZRN
(import JKI a Hind)
 
imported>ZRN
(odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla)
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
 
<span id="entry">sekularizace</span> (z lat. saeculum – časnost, pozemskost, věk, století; saecularis – světský, pohanský) V pův. významu termín kanonického [[právo církevní, právo kanonické (JKI-K)|práva]] označující propuštění řádového [[kněz (JKI-K)|kněze]] do stavu „světského“ kněze. Od reformace, zvl. v souvislosti se státním absolutismem josefinského typu, převedení nemovitého majetku, pozemků nebo institucí z círk. vlastnictví či správy do rukou [[stát (JKI-K)|státu]], popř. nekatolických společ. vrstev (tzv. reformační s.). Od 19. stol. se tohoto výrazu užívá k označení kulturního procesu vymaňování různých prvků společ. i individuálního života (politiky, morálky, názorů, vědy, školství atd.) z přímého vlivu náboženství a církví. V teol. smyslu se chápe 1. jako profanace, odkřesťanštění a odpadnutí od [[Bůh (JKI-K)|Boha]], ztráta pravých hodnot a důsledek ateizace, tj. jako výsledek ideologické konfrontace; 2. jako legitimní proces sebeuvědomování moderního člověka, jeho sebeidentifikace, plynoucí ze značné nepřipravenosti [[teologie (JKI-K)|teologie]] odpovídat na jeho problémy. Protože úzce souvisí s globalizací vývojových rysů současného světa (věda, technika, technologie, komunikace), není s. záležitostí omezeného kulturního okruhu bez vztahu k multikulturní pluralitě. Z teol. hlediska se tak stává podnětem k mezináb. dialogu. V současnosti jsou procesy s. spíše již za svým vrcholem, ne však v důsledku návratu věřících do velkých církví, ale rozvojem značně různorodých [[nová náboženská hnutí (JKI-K)|nových náboženských hnutí]] a individuálních forem religiozity.
  
<span id="entry">sekularizace</span> (z lat. saeculum – časnost, pozemskost, věk, století; saecularis – světský, pohanský) V pův. významu termín kanonického [[právo církevní, právo kanonické (JKI-K)|práva]] označující propuštění řádového [[kněz (JKI-K)|kněze]] do stavu „světského“ kněze. Od reformace, zvl. v souvislosti se státním absolutismem josefinského typu, převedení nemovitého majetku, pozemků nebo institucí z círk. vlastnictví či správy do rukou [[stát (JKI-K)|státu]], popř. nekatolických společ. vrstev (tzv. reformační s.). Od 19. stol. se tohoto výrazu užívá k označení kulturního procesu vymaňování různých prvků společ. i individuálního života (politiky, morálky, názorů, vědy, školství atd.) z přímého vlivu náboženství a církví. V teol. smyslu se chápe 1. jako profanace, odkřesťanštění a odpadnutí od [[Bůh (JKI-K)|Boha]], ztráta pravých hodnot a důsledek ateizace, tj. jako výsledek ideologické konfrontace; 2. jako legitimní proces sebeuvědomování moderního člověka, jeho sebeidentifikace, plynoucí ze značné nepřipravenosti [[teologie (JKI-K)|teologie]] odpovídat na jeho problémy. Protože úzce souvisí s globalizací vývojových rysů současného světa (věda, technika, technologie, komunikace), není s. záležitostí omezeného kulturního okruhu bez vztahu k multikulturní pluralitě. Z teol. hlediska se tak stává podnětem k mezináb. dialogu. V současnosti jsou procesy s. spíše již za svým vrcholem, ne však v důsledku návratu věřících do velkých církví, ale rozvojem značně různorodých [[nová náboženská hnutí (JKI-K)|nových náboženských hnutí]] a individuálních forem religiozity.
−  
−
<span class="section_title">Viz též:</span> [[sekularizace (JKI-I)|sekularizace (JKI-I)]]
  
   
 
''[[:Kategorie:Aut: Horyna Břetislav|Břetislav Horyna]]''<br />
  
''[[:Kategorie:Aut: Horyna Břetislav|Břetislav Horyna]]''<br />
  +
  +
<span class="section_title">Viz též:</span> [[sekularizace (JKI-I)|sekularizace (JKI-I)]]
 
[[Kategorie:Aut: Horyna Břetislav]]
  
[[Kategorie:Aut: Horyna Břetislav]]
 
[[Kategorie:JKI/Křesťanství]]
  
[[Kategorie:JKI/Křesťanství]]

Aktuální verze z 14. 11. 2024, 21:37

sekularizace (z lat. saeculum – časnost, pozemskost, věk, století; saecularis – světský, pohanský) V pův. významu termín kanonického práva označující propuštění řádového kněze do stavu „světského“ kněze. Od reformace, zvl. v souvislosti se státním absolutismem josefinského typu, převedení nemovitého majetku, pozemků nebo institucí z círk. vlastnictví či správy do rukou státu, popř. nekatolických společ. vrstev (tzv. reformační s.). Od 19. stol. se tohoto výrazu užívá k označení kulturního procesu vymaňování různých prvků společ. i individuálního života (politiky, morálky, názorů, vědy, školství atd.) z přímého vlivu náboženství a církví. V teol. smyslu se chápe 1. jako profanace, odkřesťanštění a odpadnutí od Boha, ztráta pravých hodnot a důsledek ateizace, tj. jako výsledek ideologické konfrontace; 2. jako legitimní proces sebeuvědomování moderního člověka, jeho sebeidentifikace, plynoucí ze značné nepřipravenosti teologie odpovídat na jeho problémy. Protože úzce souvisí s globalizací vývojových rysů současného světa (věda, technika, technologie, komunikace), není s. záležitostí omezeného kulturního okruhu bez vztahu k multikulturní pluralitě. Z teol. hlediska se tak stává podnětem k mezináb. dialogu. V současnosti jsou procesy s. spíše již za svým vrcholem, ne však v důsledku návratu věřících do velkých církví, ale rozvojem značně různorodých nových náboženských hnutí a individuálních forem religiozity.

Břetislav Horyna

Viz též: sekularizace (JKI-I)