kádiríja (JKI-I): Porovnání verzí
imported>ZRN (přidán Slovník buddhismu) |
imported>ZRN (odkazy do Slovníku islámu) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<div id="photo">[[Soubor:JKI_kádiríja.jpg|upright|Dervíšové používali ke svým mystickým praktikám různé náčiní (kordíky k sebezraňování, tornu, růženec), jež se využívalo jako řádové symboly a emblémy. Emblém mystického řádu kádiríja, který založil šajch Abd al-Kádir Džílání.]]</div><span id="entry">kádiríja</span> Mystické [[bratrstva mystická (JKI-I)|bratrstvo]] založené podle tradice Abd al-Kádirem Ibn Abí Sálihem Džangídóstem z Gílánu (1077-1166). Má některé nekonvenční prvky: zakl. nepatřil k mystikům, neoblékal oděv mystiků, nýbrž álimů (znalců islám. [[teologie (JKI-I)|teologie]] a [[právní věda (JKI-I)|práva]]), jeho bratrstvo si nevytvořilo pevně stanovenou a pro členy závaznou cestu k poznání Boha ([[taríka (JKI-I)|taríka]]). K hl. [[svátky (JKI-I)|svátkům]] patřil den oslavující Gíláního. On sám přitahoval stoupence svým veřejným působením. Přesto je k. roztříštěná na řadu skupin, z nichž některé prokazují svému zakladateli pocty náležející Bohu. Centrem k. je Bagdád, kde je Abd al-Kádir pochován. Jeho stoupenci nosí malé plstěné čapky se zelenou růží, třemi řadami lístků a arab. písmenem káf. K. dnes patří k nejrozšířenějším súfijským taríkám se stoupenci v Iráku, Pákistánu, Egyptě, v záp. a sev. Africe i na Balkáně. |
<div id="photo">[[Soubor:JKI_kádiríja.jpg|upright|Dervíšové používali ke svým mystickým praktikám různé náčiní (kordíky k sebezraňování, tornu, růženec), jež se využívalo jako řádové symboly a emblémy. Emblém mystického řádu kádiríja, který založil šajch Abd al-Kádir Džílání.]]</div><span id="entry">kádiríja</span> Mystické [[bratrstva mystická (JKI-I)|bratrstvo]] založené podle tradice Abd al-Kádirem Ibn Abí Sálihem Džangídóstem z Gílánu (1077-1166). Má některé nekonvenční prvky: zakl. nepatřil k mystikům, neoblékal oděv mystiků, nýbrž álimů (znalců islám. [[teologie (JKI-I)|teologie]] a [[právní věda (JKI-I)|práva]]), jeho bratrstvo si nevytvořilo pevně stanovenou a pro členy závaznou cestu k poznání Boha ([[taríka (JKI-I)|taríka]]). K hl. [[svátky (JKI-I)|svátkům]] patřil den oslavující Gíláního. On sám přitahoval stoupence svým veřejným působením. Přesto je k. roztříštěná na řadu skupin, z nichž některé prokazují svému zakladateli pocty náležející Bohu. Centrem k. je Bagdád, kde je Abd al-Kádir pochován. Jeho stoupenci nosí malé plstěné čapky se zelenou růží, třemi řadami lístků a arab. písmenem káf. K. dnes patří k nejrozšířenějším súfijským taríkám se stoupenci v Iráku, Pákistánu, Egyptě, v záp. a sev. Africe i na Balkáně. |
||
| − | ''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]'' |
+ | ''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]'' |
| + | |||
| + | <span class="section_title">Viz též:</span> [[qádiríja (Islam)|qádiríja (Islam)]]<br /> |
||
[[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]] |
[[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]] |
||
[[Kategorie:JKI/Islám]] |
[[Kategorie:JKI/Islám]] |
||
Aktuální verze z 14. 11. 2024, 22:37
kádiríja Mystické bratrstvo založené podle tradice Abd al-Kádirem Ibn Abí Sálihem Džangídóstem z Gílánu (1077-1166). Má některé nekonvenční prvky: zakl. nepatřil k mystikům, neoblékal oděv mystiků, nýbrž álimů (znalců islám. teologie a práva), jeho bratrstvo si nevytvořilo pevně stanovenou a pro členy závaznou cestu k poznání Boha (taríka). K hl. svátkům patřil den oslavující Gíláního. On sám přitahoval stoupence svým veřejným působením. Přesto je k. roztříštěná na řadu skupin, z nichž některé prokazují svému zakladateli pocty náležející Bohu. Centrem k. je Bagdád, kde je Abd al-Kádir pochován. Jeho stoupenci nosí malé plstěné čapky se zelenou růží, třemi řadami lístků a arab. písmenem káf. K. dnes patří k nejrozšířenějším súfijským taríkám se stoupenci v Iráku, Pákistánu, Egyptě, v záp. a sev. Africe i na Balkáně.
Viz též: qádiríja (Islam)