vlastnictví (JKI-K): Porovnání verzí

imported>ZRN
(přidán Slovník buddhismu)
imported>ZRN
(odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
 
<span id="entry">vlastnictví</span> Učení kř. soc. etik o v. vychází z názoru, že lidská [[svoboda (JKI-K)|svoboda]] do značné míry závisí na ekonomické soběstačnosti, pro jejíž zajištění je nezbytné v. materiálních statků. Rozlišuje se individuální etika v., která popisuje mravní důsledky individuálního v. v daném hospodářském řádu, jakož i práva a povinnosti z něho vyplývající, a soc. etika v., která se zabývá celospolečenským uspořádáním vlastnických vztahů. Cílem obojí etiky je hospodářský řád s takovými dispozičními právy nad v., aby byla zajištěna důstojnost lidského života v duchu solidarity, [[subsidiarita (JKI-K)|subsidiarity]] a obecného blaha. Podle tradičního soc. učení je k jeho dosažení nejvhodnější forma soukromého v., která nejlépe odpovídá přirozenému právu na v., podněcuje samostatnost a zodpovědnost, umožňuje stanovit kompetence a zajišťuje svobodu a důstojnost člověka. Vývoj svět. hospodářství ale ukazuje, že zákl. problémem není v., nýbrž přerozdělení příjmů, které z něho plynou.
  
<span id="entry">vlastnictví</span> Učení kř. soc. etik o v. vychází z názoru, že lidská [[svoboda (JKI-K)|svoboda]] do značné míry závisí na ekonomické soběstačnosti, pro jejíž zajištění je nezbytné v. materiálních statků. Rozlišuje se individuální etika v., která popisuje mravní důsledky individuálního v. v daném hospodářském řádu, jakož i práva a povinnosti z něho vyplývající, a soc. etika v., která se zabývá celospolečenským uspořádáním vlastnických vztahů. Cílem obojí etiky je hospodářský řád s takovými dispozičními právy nad v., aby byla zajištěna důstojnost lidského života v duchu solidarity, [[subsidiarita (JKI-K)|subsidiarity]] a obecného blaha. Podle tradičního soc. učení je k jeho dosažení nejvhodnější forma soukromého v., která nejlépe odpovídá přirozenému právu na v., podněcuje samostatnost a zodpovědnost, umožňuje stanovit kompetence a zajišťuje svobodu a důstojnost člověka. Vývoj svět. hospodářství ale ukazuje, že zákl. problémem není v., nýbrž přerozdělení příjmů, které z něho plynou.
−  
−
<span class="section_title">Viz též:</span> [[vlastnictví (JKI-I)|vlastnictví (JKI-I)]]
  
   
 
''[[:Kategorie:Aut: Horyna Břetislav|Břetislav Horyna]]''<br />
  
''[[:Kategorie:Aut: Horyna Břetislav|Břetislav Horyna]]''<br />
  +
  +
<span class="section_title">Viz též:</span> [[vlastnictví (JKI-I)|vlastnictví (JKI-I)]]
 
[[Kategorie:Aut: Horyna Břetislav]]
  
[[Kategorie:Aut: Horyna Břetislav]]
 
[[Kategorie:JKI/Křesťanství]]
  
[[Kategorie:JKI/Křesťanství]]

Aktuální verze z 14. 11. 2024, 21:37

vlastnictví Učení kř. soc. etik o v. vychází z názoru, že lidská svoboda do značné míry závisí na ekonomické soběstačnosti, pro jejíž zajištění je nezbytné v. materiálních statků. Rozlišuje se individuální etika v., která popisuje mravní důsledky individuálního v. v daném hospodářském řádu, jakož i práva a povinnosti z něho vyplývající, a soc. etika v., která se zabývá celospolečenským uspořádáním vlastnických vztahů. Cílem obojí etiky je hospodářský řád s takovými dispozičními právy nad v., aby byla zajištěna důstojnost lidského života v duchu solidarity, subsidiarity a obecného blaha. Podle tradičního soc. učení je k jeho dosažení nejvhodnější forma soukromého v., která nejlépe odpovídá přirozenému právu na v., podněcuje samostatnost a zodpovědnost, umožňuje stanovit kompetence a zajišťuje svobodu a důstojnost člověka. Vývoj svět. hospodářství ale ukazuje, že zákl. problémem není v., nýbrž přerozdělení příjmů, které z něho plynou.

Břetislav Horyna

Viz též: vlastnictví (JKI-I)