kalendář (JKI-K): Porovnání verzí
imported>ZRN (přidán Slovník buddhismu) |
imported>ZRN (odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<span id="entry">kalendář</span> V době vzniku křesťanství byl na území Řím. impéria užíván juliánský k., zavedený 46 př.n.l. Gaiem Juliem Caesarem. Vzhledem k nepřesnému výpočtu délky roku postupně narůstal rozdíl mezi juliánským (365,25 dne) a solárním (365,242199 dne) rokem, který činil už 325 potíže při stanovení termínu [[Velikonoce (JKI-K)|Velikonoc]]. Reformu k. však provedl teprve 1582 na výzvu [[tridentský koncil (JKI-K)|tridentského koncilu]] (1545-1563) papež Řehoř XIII. (1572-1585) za pomoci jezuitského astronoma Christopha Clavia (1537/8-1612). Chyba juliánského k. byla odstraněna posunutím gregoriánského k. o 10 dní zpět, přičemž rozdíl mezi gregoriánským (365,2422 dne) a solárním rokem byl do budoucna eliminován rušením přestupných roků vždy v intervalu 400 let počítaných od 1600. Zatímco záp. křesťanství gregoriánský k. posléze přijalo, zachovává [[pravoslavná církev (JKI-K)|pravosl. církev]] dodnes většinou juliánský k., takže vzniklý rozdíl v současnosti činí přibližně 14 dní. Pohyblivé svátky – Velikonoce a [[letnice (JKI-K)|letnice]] – jsou v zásadě stanovovány ještě podle starého žid. k., který byl lunisolární. V kř. pojetí Velikonoce připadají na neděli po prvním jarním úplňku, zatímco letnice se slaví padesátý den po velikonocích (pentékosté; [[rok církevní (JKI-K)|rok církevní]]). Základ kř. éry („našeho letopočtu“) položil teprve v 6. stol. mnich Dionysius Exiguus, který v rámci úprav velikonočního cyklu provedl (nesprávný) výpočet Kristova narození v dosavadní diokleciánské éře počítané od nastoupení císaře Diocletiana na trůn (284). |
<span id="entry">kalendář</span> V době vzniku křesťanství byl na území Řím. impéria užíván juliánský k., zavedený 46 př.n.l. Gaiem Juliem Caesarem. Vzhledem k nepřesnému výpočtu délky roku postupně narůstal rozdíl mezi juliánským (365,25 dne) a solárním (365,242199 dne) rokem, který činil už 325 potíže při stanovení termínu [[Velikonoce (JKI-K)|Velikonoc]]. Reformu k. však provedl teprve 1582 na výzvu [[tridentský koncil (JKI-K)|tridentského koncilu]] (1545-1563) papež Řehoř XIII. (1572-1585) za pomoci jezuitského astronoma Christopha Clavia (1537/8-1612). Chyba juliánského k. byla odstraněna posunutím gregoriánského k. o 10 dní zpět, přičemž rozdíl mezi gregoriánským (365,2422 dne) a solárním rokem byl do budoucna eliminován rušením přestupných roků vždy v intervalu 400 let počítaných od 1600. Zatímco záp. křesťanství gregoriánský k. posléze přijalo, zachovává [[pravoslavná církev (JKI-K)|pravosl. církev]] dodnes většinou juliánský k., takže vzniklý rozdíl v současnosti činí přibližně 14 dní. Pohyblivé svátky – Velikonoce a [[letnice (JKI-K)|letnice]] – jsou v zásadě stanovovány ještě podle starého žid. k., který byl lunisolární. V kř. pojetí Velikonoce připadají na neděli po prvním jarním úplňku, zatímco letnice se slaví padesátý den po velikonocích (pentékosté; [[rok církevní (JKI-K)|rok církevní]]). Základ kř. éry („našeho letopočtu“) položil teprve v 6. stol. mnich Dionysius Exiguus, který v rámci úprav velikonočního cyklu provedl (nesprávný) výpočet Kristova narození v dosavadní diokleciánské éře počítané od nastoupení císaře Diocletiana na trůn (284). |
||
| − | |||
| − | <span class="section_title">Viz též:</span> [[kalendář (JKI-J)|kalendář (JKI-J)]], [[kalendář (JKI-I)|kalendář (JKI-I)]] |
||
''[[:Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor|Dalibor Papoušek]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor|Dalibor Papoušek]]''<br /> |
||
| + | |||
| + | <span class="section_title">Viz též:</span> [[kalendář (JKI-J)|kalendář (JKI-J)]], [[kalendář (JKI-I)|kalendář (JKI-I)]] |
||
[[Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor]] |
[[Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor]] |
||
[[Kategorie:JKI/Křesťanství]] |
[[Kategorie:JKI/Křesťanství]] |
||
Aktuální verze z 14. 11. 2024, 21:37
kalendář V době vzniku křesťanství byl na území Řím. impéria užíván juliánský k., zavedený 46 př.n.l. Gaiem Juliem Caesarem. Vzhledem k nepřesnému výpočtu délky roku postupně narůstal rozdíl mezi juliánským (365,25 dne) a solárním (365,242199 dne) rokem, který činil už 325 potíže při stanovení termínu Velikonoc. Reformu k. však provedl teprve 1582 na výzvu tridentského koncilu (1545-1563) papež Řehoř XIII. (1572-1585) za pomoci jezuitského astronoma Christopha Clavia (1537/8-1612). Chyba juliánského k. byla odstraněna posunutím gregoriánského k. o 10 dní zpět, přičemž rozdíl mezi gregoriánským (365,2422 dne) a solárním rokem byl do budoucna eliminován rušením přestupných roků vždy v intervalu 400 let počítaných od 1600. Zatímco záp. křesťanství gregoriánský k. posléze přijalo, zachovává pravosl. církev dodnes většinou juliánský k., takže vzniklý rozdíl v současnosti činí přibližně 14 dní. Pohyblivé svátky – Velikonoce a letnice – jsou v zásadě stanovovány ještě podle starého žid. k., který byl lunisolární. V kř. pojetí Velikonoce připadají na neděli po prvním jarním úplňku, zatímco letnice se slaví padesátý den po velikonocích (pentékosté; rok církevní). Základ kř. éry („našeho letopočtu“) položil teprve v 6. stol. mnich Dionysius Exiguus, který v rámci úprav velikonočního cyklu provedl (nesprávný) výpočet Kristova narození v dosavadní diokleciánské éře počítané od nastoupení císaře Diocletiana na trůn (284).
Viz též: kalendář (JKI-J), kalendář (JKI-I)