Petr Lombardský (JKI-K)

Petr Lombardský (před 1100-1164) Ital. teolog. Studoval z popudu Bernarda z Clairvaux v Remeši, později asi u Hugona ze Sv. Viktora; 1145 učil na katedrální škole v Paříži, kde se také stal kanovníkem. 1159 vysvěcen biskupem Paříže. Své hl. dílo Sententiarum libri quattuor (Čtyři knihy sentencí) napsal kol. 1150. Ve čtyřech knihách (O Trojici, O stvoření a hříchu, O vtělení a ctnostech, O svátostech a čtyřech posledních věcech) systematicky shrnul citáty autorit k různým teol. a fil. problémům; vytvořil určitý systém kř. teologie, zal. na patristice (zejm. na díle Augustina). Čtyři knihy sentencí byla úspěšná sbírka teolog. otázek aktuálních ve 12. stol. Dílo sice nebylo bez slabin a bylo spíše průměrné než provokující, přesto se stalo jednou z nejčtenějších knih středověku. P.L. použil Abélardovu metodu protiřečících si citátů a vytvořil vyčerpávající přehled teologie, který se stal páteří učebního programu evrop. univerzit; Komentáře ke Čtyřem knihám sentencím P.L. byly nezbytnou podmínkou pro dosažení titulu magistra teologie. Mezi komentátory díla patří i Jan Hus a Martin Luther, standardním univerzitním textem zůstaly učebnice až do konce 16. stol. Ačkoliv P.L. se snažil co nejméně formulovat své názory, osudy jeho díla nebyly jednoduché. Bylo napadeno pro abélardovský christologický nihilismus (učení, že Kristovo lidství nic neznamená) a později Joachimem de Fiore (z. 1202) pro chybný výklad Trojice. Dílo však bylo shledáno pravověrným a stalo se nejúspěšnější středověkou učebnicí teologie.

Pavel Spunar