Filón Alexandrijský (JKI-J)
Filón Alexandrijský (kol. 25 př.n.l.- kol. 45-50) Helenizovaný žid. filosof, představitel žid. alexandrijské školy (není totožná s kř. alexandrijskou školou), zprostředkovatel žid. monoteismu a řec. filosofie. Jeho zřejmě vysoké polit. postavení mu umožňovalo zasahovat do zákonných úprav postavení Židů v řím. říši za císaře Caliguly. Cílem jeho fil. snahy bylo vysvětlit a podat obsah židovství současníkům; za tímto účelem rozvinul metodu alegorického výkladu, kterou později přejímala i kř. exegeze. Bůh je dle F. nepoznatelné čisté bytí, jeho prvním odzrcadlením a pravým universem je duch. svět a nebeský člověk. Duch. svět ovládá logos, pojatý jako potence totožná s Bohem. Druhé odzrcadlení Boha tvoří smyslový svět a pozemský člověk. Svět byl stvořen z věčné nestvořené látky (řec. hylé), člověk, který v něm pobývá, je padlý duch vydaný časovosti, který však může učinit Boha předmětem svého vnitřního zření a po vzestupné cestě duše k Bohu dosáhnout s ním sjednocení. F. zahájil diskusi mezi zjeveným náboženstvím a řec. filosofií a v zásadě strukturálně vymezil problematiku, kterou dále zpracovávala řec. patristika. Hl. díla: Peri aftharsiás kosmú (O věčnosti světa); Peri tú panta spúdaion einai eleutheron (O svobodě mravného člověka); Nomón hierón allégoriai (Alegorický výklad posvátných zákonů).