febronianismus (JKI-K)
febronianismus Hnutí kat. hierarchie, které chtělo omezit práva papeže vůči biskupům (obdobně jako galikanismus ve Francii či episkopalismus a josefinismus v Rakousku-Uhersku). F. se rozšířil ve druhé pol. 18. stol. v Německu z iniciativy světícího biskupa v Trevíru Johanna Nikolause von Hontheim, který pod pseudonymem Justinus Febronius vydal spis De statu ecclesiae et legitima potestate Romani Pontificis (O postavení církve a legitimní moci papeže, 1763). Dílo upíralo papeži jurisdikční primát a přiznávalo jednotlivým nár. církvím nezávislost; nejvyšším orgánem církve se měl stát ekum. koncil. Názory, výrazně poznamenané konciliarismem, vzbudily v Německu bouřlivou polemiku a inspirovaly i pozdějšího rak. císaře Josefa II. Diskuse definitivně ukončil první vatikánský koncil 1869-1870 dogmatem o papežské neomylnosti.