Anga (Buddh)

Verze z 24. 10. 2024, 18:06, kterou vytvořil imported>ZRN (přidán Slovník buddhismu)

anga [aṅga]:

(1) součást či díl ušlechtilé osmidílné stezky (san. árjáštángamárga, pál. arijatthangikamagga);

(2) charakteristické a určující prvky duchovního procitnutí (bódhi). Je jich sedm: soustředěné sebeupamatování (san. smrti, pál. sati), to jest introspektivní sebeovládání, rozlišování a hodnocení věcí a jevů (san. dharmavičaja, pál. dhammavičaja), úsilí (san. vírja, pál. virija), radost (san. príti, pál. píti), důvěřivý klid (san. prašrabdhi, pál. passaddhi), meditační soustředění (samádhi) a rovnodušný nezájem (san. upékšá, pál. upekkhá). Hnacím podnětem pro vznik, zdárný vývoj, zdokonalování a upevnění těchto sedmi prvků duchovního procitnutí je soustavná bedlivost (san. jónišómanasikára, pál. jónisómanasikára).

Vladimír Miltner

Význam pojmu v hinduismu viz anga (Hind)