Maháratnakútadharmaparjájašatasáhasrikagrantha (Buddh)
Maháratnakútadharmaparjájašatasáhasrikagrantha [mahāratnakūṭadharmaparyāyaśatasāhasrikagrantha] / Maháratnakúta [mahāratnakūṭa] – Sto tisíc odstavců kolem dharmy [zvané] Velká hromada klenotů, sbírka devětačtyřiceti mahájánských súter (pál. sutta). V sanskrtském znění se dochovala jen ve zlomcích; známy jsou však ucelené překlady tibetské a čínské. Dvaadvacet súter je nazváno „otázky“ (pariprččha), které Buddhovi kladou různí jedinci, Púrna1, Ráštrapála, Ugra, vatsovský král Udajana, Upáli, Maitréja, Akšajamati atd. V sanskrtu je zachována Ráštrapálapariprččha, Otázka Ráštrapálova, v jejíž první části je uvedeno zajímavé proroctví o úpadku obce v důsledku mravní rozpustilosti mnichů. Upálipariprččha, Otázka Upáliho, pojednává o mnišské kázni. Jiné sútry jsou tzv. „ukázání“ (nirdéša), souhrny (vjúha), slavnostní rozklady a proroctví (vjákarana), také oddíly či kapitoly (parivarta), například Kášjapaparivarta, Kapitola o Kášjapovi, sanskrtsky dochovaná třiačtyřicátá sútra této sbírky, přeložená do čínštiny už někdy mezi rokem 178–184 n. l.; uvádí Buddhovu rozpravu s výborným mnichem Mahákášjapou, v které jsou vychvalováni bódhisattvové a teorie vesmírné prázdnoty (san. šúnjatá, pál. suňňatá). Kášjapaparivarta je v mahájánských traktátech často citována. V tomto spise je rozvíjena myšlenka „cesty středu“. Ta se stala základem učení Nágárdžunovy1 školy madhjamaka.