samádhi (Buddh)
samádhi [samādhi] – soustředění, meditativní stabilita, jedna z pěti schopností (indrija), z pěti sil (bala) i ze sedmi součástí procitnutí (san. bódhjanga, pál. bódždžhanga). Soustředění, tedy koncentrace, jsou co do časového trvání mnohem kratší než meditace (san. dhjána, pál. džhána) nebo kontemplace (samápatti), ale jejich podstata je táž, neboť i ony mají vést k sjednocení myšlenek postupným zklidněním rozhárané mysli. Významná jsou soustředění nadsvětská či mimosvětská (san. lókóttara, pál. lókuttara), posvátná, jejichž cílem je hluboké uvědomění prázdnoty (san. šúnjatá, pál. suňňatá), bezpříznakovosti (animittá) a bezúčelnosti či nesmyslnosti (san. apranihita, pál. appanihita) všech věcí a jevů, jež jsou dokonale nicotné, strastné a pomíjivé.
Význam pojmu v hinduismu viz samádhi (Hind)