Suttanipáta (Buddh)
Suttanipáta [suttanipāta] – Souhrn nauky, část 2.5.5 Khuddakanikáji. Je to soubor textů zvlášť pozoruhodných svou básnickou hodnotou; jsou to jakési balady prokládané a doplňované prózou. Obecně se uznává, že v Suttanipátě jsou zachovány nejstarší vzorky buddhistické poezie. A přestože je to výborná poezie, obsahuje navíc mnoho důležitých postřehů o životě staroindické společnosti, z níž vzešla buddhistická nauka, jakož i o etice buddhismu a o Buddhově životě. Suttanipáta se svou literární i obsahovou hodnotou důstojně řadí k Dhammapadě. Suttanipáta se skládá z pěti částí (vagga), jež dohromady mají dvaašedesát súter (pál. sutta): Část [začínající sútrou] o hadovi (Uragavagga) o dvanácti sútrách, Část malých (Čúlavagga) o čtrnácti sútrách, Část velkých (Mahávagga) o dvanácti sútrách, Část osmi (Atthakavagga) a Část spějících na onen břeh (Párájanavagga) o šestnácti odstavcích. Těchto šestnáct odstavců Párájanavaggy nenese pojmenování sútra (sutta); první z nich se nazývá Zpěv o předmětu (Vatthugátha) a názvy ostatních patnácti končí na -puččha, „otázka“. Párájanavagga vypráví o tom, jak Buddha postupně odpovídal na otázky šestnácti bráhmanských mudrců známých pod souhrnným pojmenováním „spějící na onen břeh“ (párájana), kteří žili v Gándháře (pál. Gandhára; velké území kolem ústí řeky Kábulu do Sindhu, dnešní okresy Rávalpindí a Pešávar v Pákistánu).