Jozue (JKI-J)
Jozue (hebr. Jošu’a, Hošu’a či Jehošu’a – Jahve je spása) Vojevůdce a následovník Mojžíše, protagonista stejnojmenné bibl. knihy. Jeho posláním bylo dobýt Kanaán a rozdělit zaslíbenou zemi mezi 12 kmenů Izraele. Přestože kniha J. obsahuje některé velmi staré pasáže, jako celek je výsledkem redakčního úsilí z doby exilu či z raně poexilního období. Charakteristickým rysem její redakce je retrospektivní dějinná idealizace líčící obsazení Kanaánu v rozporu s archeologickými průzkumy jako násilné a jednorázové dobytí. Podobně i ústřední událost spočívající v ustavení kmenového svazu Izrael v Šekemu (Joz 24, 1-28) byla zprvu zřejmě součástí užší tradice vázané na dům Josefův a teprve druhotně na všechny kmeny. Na pův. oddělené tradice ukazuje i původ J. z kmene Efrajim (Nu 13, 8) a jeho nevýrazná vazba na okruh vyprávění o Mojžíšovi (Ex 17, 9-10.13-14; 24, 13); z mimobibl. pramenů dokládá rozdílné tradice především Izraelská stéla.