Josef (JKI-J)
Josef (hebr. josef[el] – [Bůh] ať přidá [dalšího potomka]) Bibl. postava řazená někdy k patriarchům, syn Jákoba a jeho manželky Ráchel. Vyprávění o J. a jeho bratřích tvoří v kompozici knihy Genesis samostatný celek (Gn 37; 39-50), inspirovaný ve své promyšlené lit. výstavbě egypt. novelou. J. byl svými bratry prodán do egypt. otroctví, kde se však vlastním přičiněním a s boží pomocí vzmohl, takže k sobě mohl pozvat i své nehodné bratry, s nimiž se nakonec smířil. V širším rámci Pentateuchu vyprávění o J. připravuje půdu pro egypt. pobyt Izraelitů a jejich exodus z Egypta pod vedením Mojžíše. V tradicích Izraele hraje J. klíčovou roli jako eponym domu Josefova (Joz 17, 17), ke kterému vedle kmene J. náležely i kmeny pojmenované po dvou jeho synech Efrajim a Manases (Gn 41,50-52), příp. všech 10 sev. kmenů s kmenem Efrajim v čele (Ez 37, 16; Am 5, 15; Za 10, 6). Vedle kanonických textů J. vystupuje také v pseudepigrafech (Závěti dvanácti patriarchů, Josef a Asenat).