Pelištejci (JKI-J)
Pelištejci (též Filištíni; hebr. Pelištim) Příslušníci skupiny tzv. mořských národů, kteří kol. 1200 př.n.l. obsadili jz. část Kanaánu. Usadili se na pobřežní rovině jižně od Karmelu, kde vybudovali pětici městských států (Gáza, Ašdód, Aškalón, Gat, Ekrón), v nichž tvořili vládnoucí vrstvu. Jejich pův. domovem byl zřejmě Balkán či Ilýrie, odkud byli vytlačeni pohybem severnějších kmenů. Dominantní prvky jejich kultury byly indoevrop., jak to dokládají nejbližší analogie jejich keramiky i pohřebního ritu na egejských ostrovech. Po vpádu do vnitrozemí se P. stali nejvýzn. rivaly vznikajícího Izraele, což bibl. texty odrážejí především ve vyprávěních o Samsonovi a Delíle (Sd 16) a o zápasu Davida s Goliášem (1S 17). Teprve David byl s to P. účinně čelit. Po stabilizaci vlastního království je zatlačil do pův. pobřežní oblasti, kde žili, než byli asimilováni převažujícím semitským živlem.