rabi (JKI-J)
Verze z 24. 10. 2024, 18:41, kterou vytvořil imported>ZRN (přidán Slovník buddhismu)
rabi (hebr. můj učitel) Titul užívaný tanaity a amoraity v Palestině pro ty učence, kteří obdrželi oprávnění k vyučování obřadem ordinace (hebr. smicha). V Babylónii používali amoraité ve stejném smyslu tituly rav nebo mar. Termín rav, pův. ve významu pán, učitel, od něhož je odvozen i titul r., nabyl významu titulu učence teprve v generacích po Hilelovi (tento vývoj naznačuje již Mt 23, 7). Titul se uváděl před jménem. Učenci s tímto titulem učili na akademiích a vykládali Tóru z hlediska halachy i agady, živili se však nezávislou výdělečnou činností. V pozdější hebrejštině nabylo slovo r. opět významu „pan“, např. v oslovení rabi Jehudi ve významu „pane Žide“. V některých jazycích je slovo r. ekvivalentem termínu rabín.