kongregace (JKI-K)
Verze z 24. 10. 2024, 18:41, kterou vytvořil imported>ZRN (přidán Slovník buddhismu)
kongregace (z lat. congregatio – shromáždění) 1. Výkonné úřady řím. kurie zajišťující centrální správu římskokatolické církve. Svou funkcí se podobají světským ministerstvům. V čele každé k. stojí prefekt v hodnosti kardinála. Členové k. mají pětileté funkční období. Papežovou smrtí ztrácejí mandát, aby nový papež měl volnou ruku při výběru spolupracovníků. Po reformě Pavla VI. (1963-1978) bylo ustaveno devět k.: pro nauku víry, pro vých. církve, pro bohoslužbu a svátosti, pro blahořečení a svatořečení, pro biskupy, pro evangelizaci národů, pro kněžstvo, pro instituty zasvěceného života a společnosti apoštolského života, pro kat. výchovu. 2. Řády a kongregace.