azán (Islam)

Verze z 14. 11. 2024, 15:49, kterou vytvořil imported>ZRN (přidán Slovník islámu)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

azán (adhán) – svolávání k muslimské modlitbě (salát), které ohlašuje začátek časových intervalů jednotlivých povinných denních modliteb. Svolávání se skládá ze sedmi krátkých vět: „Alláhu akbar“ (4 x). „Ašhadu an lá iláha illáʼlláh“ (2 x). „Ašhadu anna Muhammadan rasúluʼlláh“ (2 x). „Hajja ʻaláʼs-salát“ (2 x). „Hajja ʻaláʼl-faláh“ (2 x). „Alláhu akbar“ (2 x). „Lá iláha illáʼlláh“ (1 x). Uvedené výroky v překladu znamenají: „Bůh je převeliký.“ „Vyznávám, že není božstva kromě Boha.“ „Vyznávám, že Muhammad je posel Boží.“ „Vzhůru k modlitbě!“ „Vzhůru ke spáse!“ „Bůh je převeliký.“ „Není božstva kromě Boha.“ Při ranním azánu se ještě důsledně dodává věta: „As-salátu chajrun min an-nawm (Modlitba je lepší nežli spánek).“ Šíité (šíʻa) v souladu se svým učením do azánu dodávají větu, která tvoří součást jejich šahády, vyznání víry: „Ašhadu anna amíraʼl-muʼminína ʻAlí walíjuʼlláh (Vyznávám, že kníže věřících ʻAlí je přítelem Božím).“

Muž, který svolává z výšin minaretu mešity věřící pětkrát denně k modlitbám, se nazývá muezzin (muʼadhdhin). Prvním muezzinem islámu byl Bilál al-Habaší (Habešan). Bilál ibn Rabáh al-Habaší byl otrokem (Bilál znamená dobrý skutek), který přestoupil k islámu, za což si dle tradičních podání historie rané muslimské obce vytrpěl mnoho zlého. Pozdější první chalífa Abú Bakr as-Siddíq jej vykoupil a propustil na svobodu. Prorok Muhammad jej ustanovil prvním muezzinem islámu v ten den, kdy bylo rozhodnuto, že muslimové budou k modlitbě svolávání právě tímto způsobem (legenda uvádí, že inspirací byl v tomto případě vizionářský sen, ruʼjá – viz výklad snů). Po smrti Prorokově Bilál již nikdy nepronášel volání k modlitbě. Výjimku učinil jen jednou, a to, když druhý chalífa ʻUmar ibn al-Chattáb zavítal do Sýrie, kde Bilál za chalífátu svého bývalého pána Abú Bakra přesídlil, čímž všechny přítomné dojal k slzám. Zemřel v Damašku v roce 20 hidžry (641).

Ve středověku byla rozšířena představa, že správný muezzin by měl být slepý, neboť jedině z ochozů minaretů bylo možno nahlížet do soukromých prostor mnoha domů. V současnosti převzaly roli muezzina většinou magnetofonové nahrávky, byť na některých z nejslavnějších mešit (např. al-Azhar v Káhiře) se tradice živého muezzina dosud uchovává.

Bronislav Ostřanský

Viz též: azán (JKI-I)